Osobnostní testy

Osobnostní testy označují skupinu metod, jejichž účelem je mapovat strukturu osobnosti a míru výskytu různých osobnostních vlastností a jevů. Jedná se tak o metody, jejichž výstupem bývají obecná konstatování o tom, jak se jedinec často chová a jak vnitřně prožívá různé situace.

V běžném slovníku laické veřejnosti se často setkáme s vyjádřením typu: „Je to silná osobnost,“ nebo „Jedná se o významnou osobnost.“ Těmito výroky nejčastěji vyzdvihujeme jedinečnost a neopakovatelnost toho, o kom mluvíme, popř. sílu a odvahu, se kterou překonal nějakou tragickou událost či období. V takovém případě odkazujeme spíše na odolnost osobnosti.

Jak se ale na osobnost dívá psychologie?

Osobnost je v psychologii velmi široký pojem a můžeme se setkat až se stovkou různých definic, které se jí snaží vysvětlit a leckdy si i zásadně konkurují a tvrdí pravý opak. Obecně by se dalo říci, že osobnost je jedinečným souborem rysů, které jsou částečně vrozené a částečně utvářené zkušeností. Touto definicí snad žádného psychologa neurazíme.

Vzhledem k obtížnosti tohoto pojmu a jeho definici je také psychologie osobnosti jedna z nejnáročnější vědeckých disciplín v rámci psychologie. Jen považte, jak obtížné je pokoušet se vystihnout osobnost jednoho člověka, natož pak hledat obecné zákonitosti u všech lidí alespoň v rámci naší kultury. Z toho důvodu existuje i více přístupů k jejímu měření.

První, kdo se zabýval psychologií osobnosti skutečně do hloubky, byl Sigmund Freud, který přišel kromě své vlastní teorie osobnosti i s pojmem projekce, který dal podnět ke vzniku prvním osobnostním testům – projektivním metodám. Ty stojí na předpokladu, že pacient (či respondent) promítá vlastní psychické jevy do obrazů, zvířat, předmětů či lidí. To dává odpověď na otázku, proč se některým lidem jeví tatáž věc zcela odlišná a proč jiní lidé mohou v obrazech vidět úplně jiné motivy a symboly, než my, nebo proč máme s některými lidmi zdánlivě nekonečné konflikty, které se nedaří vyřešit.

Projektivní testy tedy pracují s těmito našimi projekcemi. Z našich interpretací určitého podnětu tak dokáže zkušený psycholog vyčíst zajímavé informace o naší osobnosti. Nejznámějšími projektivními metodami jsou Rorschachovy tabule s inkoustovými skvrnami a projektivní test TAT, ve kterém mají klienti dokončovat příběh, jehož začátek shlédli v podobě několika nejasných obrázků.

Další velkou školou psychologie osobnosti jsou osobnostní testy založené na modelu Big Five, který shrnuje pět základních rysů osobnosti získaných za pomocí faktorové analýzy. Tyto rysy jsou:

  • Otevřenost
  • Svědomitost
  • Extraverze
  • Vstřícnost
  • Neuroticismus

Zastánci tohoto přístupu tvrdí, že těchto pět faktorů spolehlivě určuje lidskou osobnost. Vaše umístění na všech škálách tak dává dohromady to, jací jste, a odlišuje vás to od ostatních. Tyto testy mají již standardní podobu osobnostních inventářů, kde volíte míru souhlasu s různými výroky. Nejznámějšími zástupci tohoto přístupu jsou osobnostní inventáře 16PF a NEO-PI.

Mezi dotazníky a inventáře se řadí i osobnostní inventář MBTI, který na základě Jungovy typologie vytvořilo duo matka-dcera Briggsovy. Na rozdíl od Big Five modelu zde nejsou škály hodnotící, ale spíše popisné. Výsledek tedy nemůže být negativní (například nízká svědomitost a vysoký neuroticismus), ale informuje respondenta o struktuře jeho osobnosti a specifického zaměření. Vylepšením původního inventáře MBTI o nové škály odpovídající personální praxi pak vznikl osobnostní inventář Multifaktorový osobnostní profil.

Kromě těchto dvou velkých skupin existují i tzv. objektivní testy osobnosti, které mají podobné kvality jako výkonové testy, ale ve skutečnosti měří osobnost. Ty bývají velmi spolehlivé a platné. Jedná se např. o metody Stroopův test či testy aspirační úrovně a kognitivních stylů.

Osobnostní testy mohou poskytnout velmi zajímavý pohled do duše člověka. Proto jsou často využívané nejen v klinické praxi, ale i v poradenské a personální psychologii, kde pomáhají lidem volit pro ně nejvhodnější budoucí povolání, případně zaměstnavatelům vybrat nejlepšího kandidáta pro obsazení určité pozice.